byl lidovým politikem, který se těšil značné oblibě u nás i v zahraničí. Jeho vtipy v republice kolovaly se značným úspěchem i v době předúnorové. Byl Čechem, v zahraniční politice prosazoval zájmy republiky a na tehdejší realitu se díval sociálníma očima.

To však nebylo překážou pro ty, kteří, stejně jako jeho velkého otce, jej začali špinit, přepisovat jeho osobní život, diplomatické úsilí. Po několika letech takové „vědecké práce“, začaly nám stále silněji podstrkávat obraz Jana Masaryka, který jen měl jen málo společného se skutečným Janem Masarykem. Podobně naši demýtizátoři postupují u celé řady našich významných osobnosti, historických i nedávných.

Aby své dílo mohli úspěšně provádět, musíme nejdříve na naše přední osobnosti zapomínat. Jakoby kdosi z pozadí, celý ten proces řídil. Ve školách o našich buditelích a pozdějších národních politicích se mluví jen málo, pokud vůbec. A otázkou je, jak pravdivě. Média hlavního proudu tvrdí demýtizační muziku. I ČT pro nás vyrábí, či pouze představuje, různé „dokumenty“, filmová zpracování, v nichž jen ztěží spatřujeme velikány našich dějin. A tak je půda postupně připravována pro stále hlubší a širší přepisování naší historie.

V tomto procesu se nám podstrkávají jiní politikové, jiné hodnoty. A tak někteří z nás dospěli až k tomu, že tvrdí, že Masaryk a Beneš byli zrádci národa, kdežto Marie Terezie a František Josef I. se o český národ zasloužili. Rakousko–Uhersko nebylo žalářem národů, ale skvělým zřízením, v němž se nám vedlo dobře. Kdeže republika, ale monarchie je tím úžasným zřízením. Jeho přizpůsobení době, je našim úkolem. Kdepak svoboda slova pro obyčejné občany! Ale názory „moudrých, všeznalých“, vykládaných někdy i prokuraturou a policii. Ale to, co jiné je, od ďábla pochází. A ti někteří zahraniční rozumbradové ve spolupráci s naší pátou kolonou již ve svých představách konstruují nový složený stát, v němž by země bývalé dunajské monarchie,včetně České republiky, rozšířené o Bavorsko, se staly silným srdcem EU. A to má být i jedním z úkolů naší politiky, nám uloženým.

Ale k věci. Jan Masaryk byl zavražděn. Téměř s jistotou to udělali zlí komunisté, buď sami nebo za pomoci ruských bolševiků, se můžeme dočíst v nejrůznějších textech, v těch rozumnějších se však již vyslovují pochyby o těchto tvrzeních nebo dokonce již usilují o pravdivé vylíčení smrti Jana Masaryka. S některými z nich vás seznámíme.